Cesta duhou – část druhá – Bod obratu

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmailFacebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmail

Aura-soma má mnoho vrstev a podob. Já sama odhalila některé z nich a mohu říci, že jsem pronikla pod povrch. Před 17 lety  jsem se do barev zamilovala. Zpočátku jsem lahvičky používala pouze pro léčení sebe sama, ani ve snu mě nenapadlo, že bych já sama, mohla někomu s pomocí Aura-Somy podat pomocnou ruku. Jak jsem viděla účinky barev na sobě a jak hluboko dokázaly proniknout do mých emocí a hojit a uzdravovat staré emoční rány a napravovat pokřivené vzorce, propadala jsem čím dál více jejich kouzlu.

Velmi mě barvy přitahovaly, cítíla jsem souznění, cosi jako návrat domů, někam kde to znám. Nemohu úplně přesně popsat své pocity, protože slova nestačí. Před 11 lety jsem před vánoci měla sen, v něm mi „kdosi“ položil otázku : „Kdybys mohla dělat cokoli, bez omezení, co by to bylo?“ Pamatuji si ten sen dodnes jako živý a pamatuji si i svou odpověd“ . která ze mě vyletěla: „Aura-Somu“. Ráno po probuzení jsem byla úplně rozechvělá, věděla jsem, že je to pravda. Ovšem má realita se v tu dobu naprosto rozcházela s mými sny. Vůbec jsem si nedovedla představit, že něco takového bych byla schopna v situaci, ve které jsem se nacházela, zrealizovat. Bez peněz, vyčerpaná po dlouhé nemoci. Přesto mě tento sen provázel a ráda jsem se k jeho esenci vracela.

Někdy po novém roce, jsem byla pozvána na sezení s kvintesencemi. Kvintesence jsou esence, které jsou pojmenované po různých Mistrech. Mají velmi jemnou vůni a světlou barvu. Je jich 15 a každá barevná esence nese v sobě kvalitu, kterou po použití můžeme objevit sami v sobě. Nanáší se na levé zápěstí  a dostává se okamžitě do krevního oběhu a k srdci, kde každý z nás může objevit kvalitu barevného paprsku – Mistra. Při sezení jsme měli možnost přivonět si k esencím. Nelenila jsem a vyzkoušela jsem všechny esence. Je to velmi náročný proces – doporučují se dvě, maximálně tři. Já jsem však cítila silné nutkání, projít si všemi. Když jsem odcházela ze sezení, měla jsem pocit, že mám okolo krku krunýř a že má hlava každou chvíli uletí nebo praskne. Byla jsem ráda, že jsem po příchodu domů mohla ihned ulehnout a nemusela s nikým komunikovat – protože jsem toho nebyla schopna. Noc byla bouřlivá – víření barev, zimnici střídala horečka. Ráno jsem se probudila s úplně čistou hlavou – naprosto jasné krystalové vnímání a věděla jsem, že vím. Chci pracovat s Aura-Somou. Jak, kde vezmu peníze, atd, atd., všechny rozumové úvahy mi v tu dobu byly úplně jedno. Věděla jsem, co chci“.

Věděla jsem, že je to pravda, že to tak bude – že nastal Bod obratu. Mohla jsem dále používat lahvičky a léčit své neduhy, vždycky by se něco našlo. Můžeme zůstat v terapeutickém procesu navždy. A nebo se můžeme rozhodnout uzdravit.  S tím vědomím, že už to není a nemůže být stejné, jako před nemocí. Když přijdeme o nohu, prostě nemáme nohu. Přesto můžeme sami sebe vnímat jako celistvého, zdravého, uzdraveného. Uzdravit se je o rozhodnutí. O rozhodnutí žít svůj život. Taková jaká jsem, teď a tady. Tenkrát před lety jsem se rozhodla já. Nebylo to jednoduché a nebyla to procházka růžovým sadem, ale vydala jsem se na Cestu – na svou Cestu – nevyšlapanou a jsem za to vděčná.

 

Komentáře