... duhové putování pokračuje další barvou spektra...růžovou...krásnou něžnou barvou LÁSKY...

Růžová je nejněžnější barvou spektra. Je to červená prosvětlená bílým světlem,ale nemá název světle červená, je to růžová , už to vypovídá o jedinečných kvalitách této barvy.

Je velmi zranitelná napohled, křehká, přisuzujeme tuto barvu kojencům a to ještě ženského pohlaví. Přesto i v této barvě, ostatně jako v každé, je ukryt paradox, který nám pomůže tuto barvu a zároveň i kvalitu poznat v celé šíři, abychom našli v ní i v sobě celistvý pohled.

Růžová uvnitř své nejněžnější krásy totiž skrývá neobyčejnou pevnost a sílu, která však není fyzického rázu, jedná o hloubku lásky - bezpodmínečné lásky, o které se sice mluví, ale ne každý je schopen takto procítit kvalitu růžové. Bezpodmínečná láska - je opravdu láska bez PODMÍNEK. Znamená milovat pro lásku samu, nepřivlastňovat si objekt své lásky ani fyzicky ani emocionálně. Mateřská /rodičovská/ láska je takovýmto druhem lásky,ale....i svým dětem často klademe podmínky, tak a tak se chovej, a za tím nevyslovené a pak tě budu mít rád-a. Často svazujeme děti pupečními šňůrami z vděčnosti, kterou očekáváme, že by k nám měli cítit. Tato láska nemá růžovou kvalitu...

Je těžké a bolestivé naučit se milovat bez očekávání, ale dokážeme-li se o kousek posunout k tomuto pohledu na lásku ke komukoli a čemukoli, pak možná, pocítíme lehké chvění v oblasti srdeční čakry, kde v zeleném středu leží růžový drahokam.

 

 

Cesta duhou začíná barvou červenou, / i moje první semináře takto začínaly.../, čím více pronikám do tajuplného světa barev zjišťuji, že začátek ani konec nemá...i proto jsem zvolila pojmenování duhové mosty - spojují zdánlivě nespojitelné v nás i mezi námi - mosty z barev, mosty z lásky...proto začnu z jiného konce /nebo začátku/...nechám to na vás..magentou /purpurovou/ ...
Je to "jen mé" pojetí barev, jak je vnímám ...je na každém, aby si svou "duhovou cestu" našel...mohu jen inspirovat..
Především však toužím sdílet...lásku k barvám...lásku k životu...lásku k lidem...

Purpurová - barva barev….poslední a nekonečná barva spektra - obsahuje v sobě všechny barevné paprsky a tím i vše co na zemi můžeme zažít, prožít…je zároveň i spojením s modrou - barvou ducha, nebe a nebeské lásky…Přesto je purpurová barva především o životě pozemském, je o schopnosti milovat všechno, všechny a velmi, velmi tiše.

 

Purpurová barva nehalasí, nedává o sobě vědět, ve své tmavé formě působí velmi nenápadně, skoro až dočerna, ale když jí necháme prosvítit plamenem - objevíme nádheru, nad kterou se nám tají dech…

 

Purpurová barva je barvou péče, starostlivosti, objevování nádhery každodennosti. S purpurovou barvou se pojí spiritualita, ale opět, tak jako ve všem co purpura obsahuje i tato spiritualita je velmi tichá, ale o to hlubší - je spiritualitou "všedního dne". Nepotřebuje ke své víře ani chrámy, oltáře a relikvie - je zbožností, který oslavuje krásu slunečních paprsků, rozkvetlé louky, ševelícího vánku…,tedy všeho co nelze koupit, přesto má nevyčíslitelnou hodnotu.

 

Začneme -li se na život dívat purpurově, budeme zažívat tiché, ale hluboké štěstí. Nemusíme být zrovna na vrcholu kariéry, nemusíme být bohatí, nepotřebujeme k životu stále nové věci a nové zážitky, přesto můžeme pociťovat nesmírné bohatství - toto bohatství se skrývá uvnitř nás, je to vnitřní krása - vnitřní láska…vášeň k životu.

 

V purpurové barvě je skryt život ve své nejpřirozenější a nejjednodušší podobě,…je v ní skryta i smrt a umírání - i to je součást života.

Purpurová nic neodmítá, ví, že vše má svůj důvod, vše je tu proto, aby nás něco naučilo. Prožít život s purpurovou barvou neznamená, že se procházíme růžovým sadem…ale žijeme velmi plný život, uvědomujeme si posvátnost každé chvíle, jedinečnost každé bytosti, kterou nám život přivede do cesty.

 

Purpurová barva je nejléčivější barvou - ve své tmavé podobě je součástí všech lahviček, kterým se říká "záchranné"…má v sobě silné tišící a antiseptické účinky…umožňuje nám žít, ale učí nás i zemřít.

Purpurová barva je začátkem i koncem…je kruhem který nikdy nekončí, je spirálou po které kráčíme směrem vzhůru, aniž bychom zapomínali odkud jsme vzešli….Je setkáním s Bohem a tím i setkáním se svou nejvnitřnější podstatou…s nekonečným potenciálem, který čeká na to, až světlo lásky ukáže naší pravou podstatu, a my budeme schopni tuto lásku nabídnout světu a zemi…Zemi, která trpělivě čeká na naše pochopení a která je připravená stát se pro nás Rájem…budeme-li chtít…